Rozdělení a význam jednotlivých skupin okrasných dřevin

Okrasné dřeviny, stromy a keře, rozdělujeme podle jejich vlastností na opadavé a stálezelené listnáče, popínavé dřeviny a jehličnany. Nejpočetnější skupinu, jež nabízí nejširší možnosti použití v sadovnické i zahrádkářské praxi, tvoří opadavé listnáče. K jejich významným vlastnostem patří kromě bohatství květů mnohdy i příjemná vůně, množství pěkných plodů, často neobyčejně půvabné podzimní zbarvení listů a hlavně bohatá škála vzrůstových tvarů.

O opadavých listnáčích se říká, že většinou působí lehčím a optimističtějším dojmem než některé stálezelené dřeviny a jehličnany. Hlavní příčina spočívá především ve světlejší barvě olistění, vzdušné stavbě korun a také v pohybu listů i za mírného vánku. Svůj význam má i proměnlivost tvarů a podzimní zbarvení listů. Zajímavě působí i svěží zeleň nebo zase nápadná barevnost listů některých druhů a kultivarů v průběhu vegetace. Rozmanité vzrůstové tvary i nevšední zbarvení kůry vynikají zejména v zimním období. Opadavé listnáče získaly mimořádnou oblibu v sadovnické praxi hlavně bohatstvím svých vzrůstových tvarů, od poléhavých, zakrslých, plazivých typů přes rozložité, vzpřímené, sloupovité a převislé až po tzv. smuteční (s dlouhými větvemi volně splývajícími k zemi).

Stálezelené listnáče podstatnou měrou doplňují a zvyšují krásu jednotlivých partií i celé zahrady nejen v době vegetace, ale také po celou zimu. Jejich celoroční olistění někdy působí vážným dojmem, ale v době, kdy se celá příroda uloží k zaslouženému odpočinku a opadavé listnáče ztratí svůj zelený šat, jsou to právě stálezelené dřeviny, které kromě jehličnanů oživují vzhled zimních zahrad a zahrádek.

Mnohé druhy této početné skupiny si získaly mimořádnou oblibu hlavně pro ušlechtilost nebo barevnou nádheru květů - např. pěnišníky - další se uplatňují jako nápadné solitérní rostliny a jiné jako vynikající plotové keře s trvalým okrasným účinkem.

Popínavé dřeviny patří dnes více než kdykoliv dříve k nepostradatelným rostlinám našich zahrádek. Jsou nezbytným prvkem zahradní architektury, ale navíc plní vynikajícím způsobem ještě mnohé jiné funkce, zejména na místech, kde bychom jen stěží hledali jinou vhodnou náhradu. Moderní zahrádkáři našli v liánách výborný prostředek, jak barevně oživit, popřípadě pohledově vhodně rozčlenit strohé linie domovních stěn nebo vysokých zdí i plotů. Rovněž v atriových zahrádkách jsou četné druhy popínavých rostlin zcela nepostradatelné.

Jehličnany patří k důležitým prvkům výzdoby zahrad, sadů i sídlišť, ale i zahrádek, předzahrádek a dokonce i tzv. pohyblivých zahrádek upravených v rozmanitých vegetačních nádobách, jež slouží zejména moderní výzdobě teras, balkónů, střešních zahrádek, dvorků i volných prostranství před budovami, na chodnících, náměstích i na dalších vhodných místech.

Pro své většinou pravidelné tvary jsou právě jehličnany žádoucími kontrasty namnoze nepříliš hustým či nepravidelným vzrůstovým tvarům rozmanitých opadavých listnáčů. Také barevná paleta jehličí je bohatá a umožňuje vysazovat jednotlivé jehličnany vedle sebe, aniž výsadby působí fádním nebo monotónním dojmem. Přitom je zapotřebí řídit se zásadou, že porosty jehličnanů nemají zaujímat z celkového počtu dřevin více než jednu čtvrtinu, aby jednotlivé partie nebo i celé zahrady nepůsobily příliš vážným dojmem. Ovšem při správném poměru všech dřevin, uvážené volbě jednotlivých druhů a kultivarů jehličnanů a také jejich vhodným rozmístěním lze vytvořit barevně neobyčejně krásné i tvarově působivé kombinace, které přispívají nejen k estetickému vzhledu celé zahrady, ale i k její účelnosti.

Toto skutečně rozmanité použití jehličnanů umožňuje zejména velmi obsáhlý sortiment běžně pěstovaných druhů a kultivarů s různými vlastnostmi odpovídajícími různým klimatickým i půdním podmínkám našeho území.